V 90. letech bral programování jako hobby, díky kterému si sám naprogramoval jednoduché hry. Postupně se přesunul k vytváření webových prezentací, odkud vedla cesta k první verzi dnes úspěšného systému Medor, který využívají firmy z farmaceutického oboru a FMCG v České republice i zahraničí. „Co se nezměnilo, je hledání výzev a neustálá snaha o vylepšování a posouvání produktu,“ popisuje spokojeně Pavel Randák.
„Medor začínal jako one man show, nyní je nás kolem dvaceti,“ vrací se Randák ke své diplomové práci, jejíž součástí byla právě první verze CRM systému, který dnes využívají malé firmy i velké nadnárodní korporace.
Bude to už 20 let od prvního kódu Medoru. Kam se za tu dobu firma i samotný produkt posunuly?
Posun je obrovský. Určitě bych už nezvládal všechny námi poskytované služby dodávat sám, mám ale štěstí na výborný tým nadšenců, se kterými společně tlačíme tu naši káru dál. Počet agend, které Medor zpracovává také velmi narostl. V roce 2011 jsem sám začal zpracovávat data několika zdrojů. Nyní už nám je zpracovávají stroje, které obsluhují kolegové, aby se vše stihlo co nejrychleji, a především bez chyb. Už dávno nejsme garážová firmička, ale spolehlivý partner i pro velké korporace.
Zpracování dat hraje stále větší roli. Vidíte v tomto odvětví na českém trhu velký potenciál?
Rozhodně ano. Data nám vládnou a je jich čím dál více. Manažeři firem se už nemohou zabývat všemi zdroji a nutně potřebují software pro jejich konsolidaci a prezentaci ve formě vhodné pro správné rozhodování.
Takže věříte, že v letošním roce bude zájem o systémové zpracování výrazně růst. Chystáte nějaké vývojové novinky, které nabídnou potřebné řešení?
Rok 2021 bude u nás hrát významnou roli ve vývoji, úpravě a vylepšování našich reportovacích funkcí. Čím dál více využíváme Business Intelligence, kterou, a to je škoda, mnoho firem v ČR stále nevyužívá. Rádi bychom toto řešení představili každému našemu, i potencionálnímu, klientovi, protože přínosy v podobě úspory času a správného rozhodování při použití BI jsou obrovské.
Tento rok se ponese stále na vlně pandemie, ze které může vyjít ekonomická krize. Vy jako aktivní podnikatel jste zažil krizi v roce 2008. Vidíte nějaké stejné prvky, které promění trh informačních technologií?
Tato krize je zatím úplně jiná. Pokud budu konkrétní, tak nás se krize v roce 2009 dotkla až o rok později, kdy nám naši klienti přestali hradit pohledávky a i ubylo zakázek na vývoj. Měli jsme tenkrát skvělý tým čtyř programátorů, ze kterých po půl roce zbyl jeden, který věřil, že se situace zlepší. Což se taky v druhé polovině roku stalo. Aktuální krize se IT oborů zatím moc nedotkla. Možná právě naopak nabízí příležitosti, protože se zvyšuje tlak na digitalici, automatizaci a sledování výkonů, což je přesně obor, ve kterém poskytujeme naše služby. Dnešní situace zvyšuje závislost firem na IT technologiích, ale zároveň i nároky na ochranu před digitálními útoky, kterým budou firmy i veřejné instituce čelit.
Kromě potřeby zabezpečení vidíte nějaké nové trendy vývoje programování a využití moderních technologií, které přicházejí?
Už teď jsme obklopeni technologiemi a bude toho ještě více. Osobně vnímám tlak na zjednodušování uživatelských prostředí, platformovou nezávislost a široký rozsah funkcionality. Dnešní uživatel chce software používat jak na počítači, tak na tabletu nebo telefonu. A všude potřebuje dostatečně intuitivní ovládání s rychlým přístupem k pouze relevantním informacím. Proto jsme v úzkém kontaktu s koncovým uživatelem našeho řešení a snažíme se co nejvíce přizpůsobit individuálním stylům práce. Doba statických řešení už končí. Nikdo nechce vidět políčka, která nepotřebuje a zároveň nemít dostatečný prostor v políčkách, které potřebuje.
Když je řeč o trendech a technologiích, jak jste na tom v Medoru? S jakými nástroji a platformami pracujete?
Náš programový kód byl vždy na Microsoftu. Když jsem vyvíjel první Medor, používal jsem Visual Basic, od kterého jsme už přešli a nyní jsme v ASP .NET v jeho C# variantě a Kendo-React komponentách. Zároveň se vidíme jako zlaté české ručičky, a proto se snažíme být samostatní. Máme vlastní vývojovou, ale i servisní divizi. Naše řešení provozujeme na vlastních serverech, o které se starají naši “IT guys”. Od začátku jsme využívali jak platformy Linux/Unix, tak Windows. Z cloudových služeb využíváme jak Google, tak Microsoft. U databází jsme se nakonec stabilizovali na SQL, konkrétně dvě – MS SQL a MySQL.
Jak jste se vůbec k programování dostal. Byla to vášeň od mala nebo to přišlo postupně?
Jako kluka mě zajímalo modelování a spíše elektronika, proto jsem šel na střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Ječné. Programovaní bylo takové hobby, kdy jsem si v devadesátých letech programoval jednoduché hry, tenkrát na ATARI 800XL. Na ČVUT jsem si pro usnadnění studia začal programovat makra pro MS Office, následně statické webové prezentace, pak dynamické, což se postupně zvrhlo na první verzi Medoru jako součást mé diplomové práce. Když jsem šel na střední, viděl jsem se spíše jako IT technik, což částí stále jsem.
Zároveň patříte mezi fanoušky alternativního chlazení počítačů.
Už si ani nepamatuji, kdy jsem dal první vodní chladič na procesor. Tenkrát se ještě nedali koupit, takže jsem využíval akvarijního čerpadla se starým chladičem z auta. Dnes se už tomuto typu chlazení věnuje mnoho výrobců a mají opravdu krásné díly, ze kterých si vodní chlazení postavíte jako skládačku. Přestože si mnoho lidí hraje s různými diodami a dělá z počítače barevný cirkus, já se osobně zaměřuji na jeho hlavní benefit, což je absolutní ticho. To je největší deviza tohoto řešení. Je jedno jak náročnou hru hrajete, popř. jak moc vytěžujete hardware, počítač bude stejně tichý. Já osobně mám tepelný výměník (chladič a čerpadlo) vyveden přes zeď mimo obytný prostor, takže nejen že neslyším žádný ventilátor, ale teď v zimě dosahuji neskutečných teplot na procesoru kolem 20 °C při zátěži.
Myslíte, že může jít o trend, který zasáhne širokou veřejnost nebo bude pouze pro pár nadšenců a odborníků?
Složitost tohoto řešení určitě zaručuje, že tento typ chlazení zůstane pouze u nadšenců. Existují sice kompaktní řešení typu chladičů procesoru, ale ty zase ztrácejí účinnost, takže je vnímám jako legrácku. No a o dusíku se ani nebudu vyjadřovat, to je vysloveně laboratorní záležitost. Myslím si ale, že olejové lázně mají budoucnost v serverovnách, protože mají mnohem větší účinnost chlazení při nižším odběru energie. S touto technologií se tak v serverhousingech budeme setkávat stále častěji.
Kromě programování, chlazení nebo dat se zajímáte o východní kulturu. Čím vás oslovila?
Asi nejvíce mě zaujal japonský systém cti. Osobně si vážím pravdomluvnosti, přímosti, loajality a pracovitosti. S každým jednám na rovinu a očekávám stejné jednání i od druhé strany. Podání ruky a slovo muže je závazek, který by se neměl porušovat. Chápu potřebu papírových smluv a podobně, pro mě je však dohoda uzavřena podáním ruky a papír už je jen administrativní nutnost. V Česku se i přes aktuální krizi máme dobře, a měli bychom si toho vážit. Myslím, že by Češi mohli na své loajalitě trochu zapracovat i ta naše pracovitost by se mohla zlepšit. Jsou samozřejmě zářné výjimky stejně jako všude na světě. Nejde tak házet všechny do jednoho pytle.
